Етикетні мовленнєві акти в аспекті лінгводидактики
DOI:
https://doi.org/10.31548/philolog2021.04.024Анотація
Анотація. У статті етикетні мовленнєві акти розглянуто в контексті викладання української мови на початковому рівні для іноземців, які здобувають освіту в Україні, студентів українознавчих студій у світі, української діаспори, дітей трудових мігрантів, які навчаються в суботніх і недільних школах за кордоном. Встановлено, що етикетні мовленнєві акти забезпечують реалізацію низки комунікативних намірів іншомовців і допомагають набути комунікативної компетенції. В основі дослідження – комунікативний підхід до викладання мови як іноземної, що передбачає опанування особливостей реалізації мови в конкретних ситуаціях спілкування, а не тільки вивчення лексики та граматики мови. Зосереджено увагу на мовленнєвих актах вибачення, вітання, побажання, подяки, привітання та прощання. Висвітлено соціокультурний контекст, в якому актуалізуються окреслені мовленнєві акти, зокрема комунікативна ситуація, статус адресанта / адресата, комунікативна мета. Окреслено засоби вербалізації мовленнєвих актів вибачення, вітання, побажання, подяки, привітання та прощання, які іншомовці вивчатимуть на рівні А1. Це висловлювання та лексеми, які формують зміст відповідних мовленнєвих актів та задовольняють комунікативні потреби іншомовців на початковому рівні (фрази вітання та прощання, назви свят, назви абстрактних понять тощо). Визначено набір граматичних категорій для коректної побудови цих висловлювань: непрямі відмінки іменників та особових займенників, кличний відмінок іменника для номінації адресата, дієвідмінювання дієслів (вітати / бажати) у теперішньому часі, узгодження іменника з прикметником, приклади дієслівного керування тощо. Об’єктом аналізу є і вибір мовних засобів апеляції до співрозмовника, що в українській мові належить до глобальних правил спілкування, визначає його тональність, а їх порушення часто призводить до комунікативних девіацій. Ефективне засвоєння особливостей реалізації етикетних мовленнєвих актів забезпечує система вправ і завдання для читання, авдіювання, розвитку монологічного та діалогічного мовлення.
Посилання
Gazizov, R. A. (2011). Kommunikativnaya kategoriya vejlivosti v nemetskoy lingvokulture (situativno-strategicheskiy analiz) : dis. d-ra filol. nauk [Communicative category of politeness in German linguistic culture (situational-strategic analysis) : dissertation philol. sciences]. Ufa, 395.
Gez, N. I. (1985). Formirovanie kommunikativnoy kompetentsii kak obyekt zarubejnyih metodicheskih issledovaniy [Formation of communicative competence. as an object of foreign methodological research]. Foreign languages at school. No 2, 17-24.
Deichakivska, O. V. (2020). Predykatyvni prykmetnyky yak skladnyky movlennievoho aktu vybachennia [Predicative adjectives as syllables of the speech act of apology]. Scientific developments of European countries in the area of philological researches: Collective monograph. Riga : «Baltija Publishing». Part 1, 135-148.
https://doi.org/10.30525/978-9934-588-56-3.1.8
Zozulia, I. Ye. (2018). Navchannia chytannia inozemnykh studentiv ukrainomovnykh tekstiv (pochatkovyi etap) [Teaching foreign students to read Ukrainianlanguage texts (initial stage)]. Transcarpathian Philological Studies. Vol. 5 (1), 20-25.
Kivenko, I. O. (2018). Movlennievyi akt podiaky: prahmalinhvistychnyi analiz (na materiali anhliiskoi movy) : dis. kand. filol. nauk [Gratitude speech act: pragmalinguistic analysis (based on English) : dissertation philol. sciences]. Odesa, 226.
Lynchak, I. (2019). Anekdot yak navchalnyi tekst na pochatkovomu etapi vyvchennia UMI [А joke as a training text at the entry level of learning ukrainian as a foreign language]. Humanitarian education in technical higher educational institutions. Vol. 40, 27-33.
Lynchak, I. (2021). Rol internatsionalnoi leksyky pry opanuvanni ukrainskoi movy inozemtsiamy [The role of international vocabulary instudies of the Ukrainian language by foreigners]. Theory and Practice of Teaching Ukrainian as a Foreign Language. Vol. 15, 73-82.
Lysenko, I. O., Valchenko, I. V., Plotnikova, T. O. & Sokolova, H. P. (2021). Rozvytok navychok hovorinnia v inozemnykh slukhachiv na pochatkovomu etapi vyvchennia ukrainskoi movy yak inozemnoi [Development of speaking skills in foreign students at the initial stage of learning the Ukrainian language as a foreign language]. Young Scientist. No 5 (93), 207-211.
Mudryk, L. & Lukashchuk, O. (2017). Osoblyvosti funktsionuvannia etyketnykh movlennievykh aktiv v anhliiskomu suspilno-politychnomu dyskursi [Functional Peculiarities of Etiquette Speech acts in English Social and Political Discourse]. Lesya Ukrainka Eastern European National University Scientific Bulletin. No 3, 137-142.
Mushyrovska, N. V. (2014). Rol kohnityvno-komunikatyvnoho pidkhodu v optymizatsii protsesu vykladannia ukrainskoi movy za profesiinym spriamuvanniam [The role of cognitive-communicative approach in the optimization of teaching Ukrainian language for special purposes]. Scientific Notes of the National University of Ostroh Academy. Series «Psychology and Pedagogy». Vyp. 29, 138-143.
Poliakov, D. A. & Kurushyna, M. A. (2019). Vykorystannia emodzhi u navchanni leksyky ukrainskoi movy yak inozemnoi (riven A1-A2) [Аpplying emojis for teaching vocabulary of Ukrainian as a foreign language (level A1-A2)]. Young Scientist. No 6.1 (70.1), 49-53.
Radevych-Vynnytskyi, Ya. (2001). Etyket i kultura spilkuvannia [Etiquette and the culture of communication]. Lviv : SPOLOM, 223.
Mazuryk, D., Antoniv, O., Synchak, O. & Boiko, H. (2020). Standartyzovani vymohy: rivni volodinnia ukrainskoiu movoiu yak inozemnoiu A1-С2. Zrazky sertyfikatsiinykh zavdan: posibnyk [Standardized Requirements: the Proficiency Levels of Ukrainian as a Foreign Language (A1-C2). Samples of Certification Tasks: a Guide]. Kyiv : Firma «INKOS», 186.
Stankevych, N. & Shmakova, L. (2014). Etyketni vyslovy pryvitannia i pobazhannia yak linhvokrainoznavchi odynytsi [Greetings and wishes formulas as linguistic and country studies object]. Theory and Practice of Teaching Ukrainian as a Foreign Language. Vol. 10, 170-178.
Formanovskaya, N. I. (2007). Rechevoe vzaimodeystvie: kommunikatsiya i pragmatika [Speech Interaction: Communication and Pragmatics]. Moscow : IKAR, 478.
Formanovskaya, N. I. (1989). Rechevoy etiket i kultura obscheniya [Speech Etiquette and Communication Culture]. Moscow : Vyissh. Shk, 159.
Shevchenko, M. (2016). Katehoriia rodu imennykiv u systemi vykladannia ukrainskoi movy yak inozemnoi na pochatkovomu rivni (A1) [Category of the genus of nouns in the system of teaching Ukrainian as a foreign language at the primary level (A1)]. Současná Ukrajinistika. Problémy jazyka, literatury a kultury : sborník příspěvků z mezinárodní konference VII. Olomouc, 18-23.
Shkitska, I. Yu. (2011). Zaimennyky «ty» - «Vy» v manipuliatyvnii stratehii pozytyvu [The pronoun «you» in the manipulative positive strategy]. Current problems of Slavic philology. Vol. XXIV, Part 1, 400-408.
Завантаження
Номер
Розділ
Ліцензія
Стосунки між правовласниками і користувачами регулюються на умовах ліцензії Creative Commons Із Зазначенням Авторства – Некомерційна – Поширення На Тих Самих Умовах 4.0 Міжнародна (CC BY-NC-SA 4.0):https://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/deed.uk
Автори, які публікуються у цьому журналі, погоджуються з наступними умовами:
- Автори залишають за собою право на авторство своєї роботи та передають журналу право першої публікації цієї роботи на умовах ліцензії Creative Commons Attribution License, котра дозволяє іншим особам вільно розповсюджувати опубліковану роботу з обов'язковим посиланням на авторів оригінальної роботи та першу публікацію роботи у цьому журналі.
- Автори мають право укладати самостійні додаткові угоди щодо неексклюзивного розповсюдження роботи у тому вигляді, в якому вона була опублікована цим журналом (наприклад, розміщувати роботу в електронному сховищі установи або публікувати у складі монографії), за умови збереження посилання на першу публікацію роботи у цьому журналі.
- Політика журналу дозволяє і заохочує розміщення авторами в мережі Інтернет (наприклад, у сховищах установ або на особистих веб-сайтах) рукопису роботи, як до подання цього рукопису до редакції, так і під час його редакційного опрацювання, оскільки це сприяє виникненню продуктивної наукової дискусії та позитивно позначається на оперативності та динаміці цитування опублікованої роботи (див.The Effect of Open Access).